A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Česká republika - Hrubý Jeseník - Průvodce

(Vysoký Jeseník, dle staršího významu hrubý - vysoký, polsky Wysoki Jesionik, německy Altvatergebirge) je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část. Nejvyšší hora je Praděd (1491 m n. m.).

Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce (v současné době sídlí Správa CHKO v Jeseníku). Zahrnuje celkem jedenáct maloplošných chráněných území. Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např. Červenohorské sedlo nebo Praděd), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

Vymezení a rozdělení

Pohoří Hrubý Jeseník má zhruba tvar písmene Y, jehož jednotlivá ramena tvoří tři hornatiny, vzájemně oddělené sedly Vidly a Červenohorské sedlo:

Pradědská hornatina - leží v jižní části pohoří mezi sedly Skřítek a Červenohorské sedlo. Hlavními vrcholy od jihu jsou Pecný (1334 m), Břidličná (1358 m), Jelení hřbet (1367 m), Velký Máj (1386 m), Vysoká hole (1464 m), Petrovy kameny (1446 m), Praděd (1491 m, nejvyšší vrchol hornatiny i pohoří), Malý Děd (1355 m), Velký Jezerník (1304 m), Výrovka (1167 m) a Velký Klínovec (1164 m). Z hlavního hřebene vybíhá k západu mohutná rozsocha Mravenečníku (1343 m) s dalšími vrcholy Dlouhé stráně (1353 m) a Vřesník (1342 m), k západu hřebeny Ostružné (1184 m), Vysoké hory (1031 m) a Žárového vrchu (1094 m). Keprnická hornatina - leží v severozápadní části pohoří mezi Červenohorským sedlem a sedlem Ramzová. V hlavním hřebeni leží vrcholy Červená hora (1337 m), Keprník (1423 m, nejvyšší vrchol hornatiny) a Šerák (1351 m), k jihozápadu vybíhá rozsocha Vozky (1377 m) se samostatným masívem Černé stráně (1237 m). Medvědská hornatina - leží v severovýchodní části pohoří. Oproti prvním dvěma hornatinám je výrazně plošší, bez nápadného hřebene. Je oddělena sedlem Vidly a táhne se k sedlu Rejvíz. K hlavním vrcholům patří Medvědí vrch (1216 m, nejvyšší vrchol hornatiny), Orlík (1204 m) a Jelení loučky (1205 m).

Hrubý Jeseník je od okolních geomorfologických jednotek oddělen většinou výraznými sedly a hlubokými údolími řek:

od Branenské vrchoviny (součásti Hanušovické vrchoviny) na západě sedlem Přemyslov - Nové Losiny (766 m), a údolím řeky Branné od Hraběšické hornatiny (součásti Hanušovické vrchoviny) na jihu údolím Klepáčovského potoka a sedlem Skřítek od Nízkého Jeseníku na východě zlomem a údolími řek Černá Opava a Moravice od Rejvízské hornatiny (součásti Zlatohorské vrchoviny) na severovýchodě sedlem Rejvíz a potoky od Rychlebských hor na severozápadě sedlem Ramzová a údolím Černého potoka a Ramzovského potoka

Geologické aspekty

Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo variské vrásnění neboli hercynské, po něm v menší míře následovalo vrásnění alpínské. Napříč horstvem prochází Červenohorský hlubinný zlom, který ho dělí na dvě části, vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími migmatity. V místech, kde je narušena, tvoří povrch horniny starší, jako žuly nebo ortoruly. V okolí Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné krystalické břidlice.

Poslední editace textu: 2.4.2012 18:38

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA